wz

Všechny knihy zežloutnou, ale kniha přírody má každý rok nové, nádherné vydání.
0

strana:   zpět...   1   2  

Petrovy kameny - byly vyhlášeny přírodní rezervací. Vyskytují se zde vzácné rostliny, například lišejníky a mechy a endemické keře. Z důvodů ochrany vzácné květeny nejsou skály přístupné veřejnosti. Říká se jim kamenní strážci hor, leží v Jeseníkách na hlavním hřbetu Hrubého Jeseníku nad Ovčárnou asi 1,5 kilometru od Pradědu. Oblast je nejchladnějším místem České republiky a patří do přírodní rezervace Praděd. Je u nás jen málo míst, ke kterým se váže tolik pověstí a zkazek. S Petrovými kameny se jich pojí víc než dost. Jméno si vysloužily podle pověsti, po mladém kováři. Ten se tam ukryl se svou dívkou, dcerou správce sovineckého panství, když před jejím otcem prchali. Podle jiných legend byly Petrovy kameny místem, kam se slétávaly čarodějnice, aby tam pořádaly své orgie. Svahy pod Petrovými kameny jsou vyhledávaným místem lyžařů a mají jedny z nejlepších sněhových podmínek na Moravě.

Jelení studánka - (Hirschbrunnen) byla vybudována ve druhé polovině minulého století členy horské služby, leží kousek od pramene Stříbrného potoka pod hřebenem Jeleního hřbetu na hlavním hřebeni Hrubého Jeseníku na zelené značce, na trase ze Skřítku na Ovčárnu v nadmořské výšce 1 311 m. a je na důležité křižovatce turistických a lyžařských tras a slouží pro případ nepohody i jako nouzová útulna. Poblíž Jelení studánky roste mnoho druhů vzácné květeny, mezi nimi například hvozdík pyšný. Roku 1774 zřídil 1,5 kilometru severně od Jelení studánky mnich velehradského kláštera ovčinec, který roku 1779 vyhořel. Místo bylo nazýváno U tří studánek. Jelení hřbet je dnes částečně uměle osázen kosodřevinou, v minulosti se však objevovaly pokusy využít horské louky k pastvě. Nedaleko se nachází Malá kotlina, která však na rozdíl od Velké kotliny není veřejnosti přístupná. Od Jelení studánky se dá pokračovat dále přes Velký máj, Vysokou holi, kolem Petrových kamenů až na Praděd. V opačném směru přes Pecný a Ztracené kameny na Skřítek.

Kamenné okno - Při cestě z Červenohorského sedla na Šerák lze navštívit nepravý skalní útvar (bránu) Kamenné okno. Tato turistická zajímavost se nachází nedaleko vrcholu Červené hory a Vřesové studánky. Vrchol s výhledem (1333 m.n.m.), na jeho západním svahu se nachází turistická chata Vřesová studánka. Na úpatí hory se nachází Sněžná kotlina, je jedním z několika mála lavinových polí v Jeseníkách.

praděd Praděd - nejvyšší hora Hrubého Jeseníku, Moravy a českého Slezska s televizní věží vysokou 145 m s vysílačem a rozhlednou ve výšce 40m. Je významnou křižovatkou turistických (cyklo, pěších i běžeckých) tras. V blízkém okolí se nachzází nejvýše položené lyžařské středisko v ČR - Figura - Praděd Ovčárna. Je zde nejdrsnější podnebí, průměrná roční teplota nepřevyšuje 1 °C. Vrchol a jeho široké okolí je vyhlášeno národní přírodní rezervací Praděd. Její součástí je vrchol Pradědu, Bílá Opava, Divoký důl, Petrovy kameny, Velká Kotlina a Malá kotlina. V rezervaci se nachází řada jedinečných společenstev s množstvím vzácných druhů rostlin a živočichů. Na celém území rezervace platí přísné podmínky, jejichž cílem je chránit tento skvost našeho regionu.

Velká kotlina - Nejvýznamější rezervace Jeseníků. Nachází se na svazích Vysoké hole a tvoří ji prudké skalnaté srázy, po kterých stéká řada bystřin tvořících malé vodopády. Pramení zde řeka Moravice. Přístup do rezervace je omezen pouze na značené turistické cesty. Rezervací vede též Naučná stezka se třemi vyhlídkovými plošinami a informačními tabulemi. Vydáme-li se po trase naučné stezky čekají nás nádherné výhledy na okolní vrcholky Jeseníků a zajímavé přírodní scenérie. Po této trase se ovšem můžeme vydat pouze v letním období, v zimě je uzavřena z důvodu nebezpečí pádu laviny.

zátoka slezská harta Vysoká hole - Plochý výrazný vrchol 7,5 km severozápadně od Karlova pod Pradědem. Druhá nejvyšší tisícovka Moravy. Jihozápadní svahy spadají do Velké kotliny. Jsou zde lavinové dráhy a sníh se drží průměrně do června, nejdéle na Moravě. Na vrcholové plošině stojí dřevěná bouda a raně barokní pískovcový hraniční kámen z roku 1681. Koncem II. sv. války zde nacisté budovali polní letiště. V letech 1919-22 vznikly na jižním svahu při dělostřeleckých cvičeních čs. armády stovky kráterů. Tyto až 1,5 m hluboké trychtýřovité prohlubně jsou dodnes patrné.

Malá kotlina - Malá kotlina ( Malý kotel) je karovitý uzávěr údolí Kotelného potoka pod Velkým Májem. Leží na úbočí hlavního hřbetu Hrubého Jeseníku.V kotli byla vyhlášena Státní přírodní rezervace Malá kotlina. Pro turisty je toto zajímavé místo nepřístupné.

Šerák - Šerák Nejsevernější hlavní tisícovka Hrubého Jeseníku. Pod vrcholem stojí od roku 1888 horská Jiřího chata (1 330 m n. m.). Chatu zbudoval německý turistický spolek a nazval ji podle vratislavského biskupa Jiřího Koppa. V roce 1896 vyhořela, o rok později opravena, roku 1926 rozšířena. Po západním hřebeni vede na Šerák od roku 1981 sedačková lanovka z Ramzové (končí ve výšce 1 325 m n. m.). Jsou odtud překrásné výhledy především na Jesenicko, Staroměstsko, Králický Sněžník a Rychlebské hory. Šerák je významnou křižovatkou turistických cest. Ve vrcholových partiích hory se nachází přírodní rezervace Šerák-Keprník.

řeka opava Vozka - Vozka je druhým nejvyšším vrcholem (1377 m) v Keprnické vrchovině . Vrcholová skála na Vozkovi, je sedm metrů vysoká a tvoří významnou krajinnou dominantu. Tvary a tajemnost těchto útvarů vedly ke vzniku mnoha pověstí. Nejznámější hovoří o tom, že zde zkameněl vozka s povozem za trest, když v období hladomoru podkládal pod kola vozu bochníky chleba. Vrchol hory je součástí přírodní rezervace. Ze skal je kruhový výhled na Branensko, Staroměstsko, Králický Sněžník a hlavní hřeben Hrubého Jeseníku.

Keprník - Keprník je nejvyšším vrcholem (1423) v Keprnické vrchovině. Turisticky jde o jednu z nejzajímavějších lokalit v Jeseníkách. Za dobré viditelnosti lze spatřit i Krkonoše se Sněžkou. Od počátku století je oblast okolo Keprníku přírodní rezervací. Je tvořena pralesem na rašelinném podkladu s loukami, tůněmi a rašelinnou květenou. Vrcholový porost tvoří především rašeliníky a mechy.

Bílá Opava - Bílá Opava je část jihovýchodního svahu Pradědu s tokem Bílé Opavy, hluboce zařízlým skalnatým kaňonem s vodopády . Podél horního toku vede naučná stezka, přístupná z Karlovy Studánky nebo v opačném směru od chaty Barborky. Bílá Opava pramení na jižním svahu Pradědu v nadmořské výšce 1260 metrů. Po třinácti kilometrech ústí u Vrbna do Střední Opavy. Na několika kilometrech nejhořejšího úseku potok tvoří peřeje, kaskády a vodopády. Právě tímto úsekem vede Naučná stezka . Naučná stezka Bílá Opava začíná u státní silnice z Karlovy Studánky na Vidly a končí u chaty Barborky a je totožná se žlutě značenou turistickou cestou. Je to ale obtížná turistická stezka, místy vytesávaná ve skále, náročné stoupání a krásné výhledy na vodopády. Ti, kteří si vyrazí brzy po ránu, mají velkou šanci narazit na vysokou zvěř či na kamzíky, popásající se kolem potoka. Náročný výstup je dlouhý dva a půl kilometrů. V zimě je naučná stezka pro turisty uzavřena.

skrbovice Vřesová studánka - V minulosti nejvíce navštěvovaným místem na hlavním hřebeni Hrubého Jeseníku byla bezesporu Vřesová studánka (1 313 m). Stával zde kostelík, stávala zde chata a zůstala zde studánka, o které se traduje, že její voda má léčivé účinky. Studánka, která je upravena na kamennou kapličku, osvěží mnohé turisty. Vřesová studánka se nachází 3,5 km SZ od Červenohorského sedla .Podle pověsti objevil Vřesovou studánku lovec, který v těchto místech pronásledoval zraněného jelena. Jelen, když se napil vody ze studánky se uzdravil a zmizel lovci z očí. Později prý se sám lovec vyléčil z těžké nemoci pomocí vody z pramene Vřesové studánky. Jako projev díků zde pak na sloup zavěsil obraz a Vřesová studánka se stala poutním místem. Později kníže Lichtenštejn, jemuž zdejší kraj patřil, upravil pramen a nechal zde postavit kapli. Císař Josef II. dal později kapli uzavřít a známý obraz "Pět ran Krista Pána" byl z kaple přenesen do kostela ve Velkých Losinách. Ale již kolem roku 1800 byla kaple znovu otevřena. V roce 1850 byla místo dřevěné kapličky vystavěna kamenná kaple, na jejíž stavbu bylo použito kamene z říčky Desné. I když stěny byly až 130 cm silné, tvořily se v nich trhliny, a tak byla kaple v roce 1927 přestavěna na kostelík. Ten v roce 1946 po zásahu bleskem vyhořel. Přes Vřesovou studánku jde červeně značená hřebenová trasa Hrubého Jeseníku, která pokračuje do Sedla pod Vřesovou studánkou (1 203 m), na Trojmezí (1 315 m), dále na Keprník na Šerák (1 351 m), na Černavu (1 103 m) a do Ramzové (759 m).

strana:   zpět...   1   2  


NakupniCentrum.cz

Copyright © 2007 všechny práva vyhrazena.       webmaster .tichoslapek       optimalizace PageRank.cz